Toto, o čem nyní pí?i, sice není nic nového, měl jsem v?ak silné nutkání pokusit se popsat svou slast, kdy? jsem opět po letech sly?el kapelu, která mi kdysi jediným vystoupením vyryla hlubokou brázdu na poli nejsilněj?ích vzpomínek. Navíc tato kapela u? del?í čas podle některých tiskových médií neexistuje. Připadám si tedy teď trochu jako archeolog, který objevil pozůstatky nadčasových děl dávno zemřelých géniů. Poprvé mě tato parta ?rozsekala? 13. listopadu 1999 v Moravském Písku, kde si zahráli před severskou legendou tepců černého kovu Marduk. Ano, tam jsem je poznal a byl natolik nad?en z jejich hudby, ?e i v době, kdy u? dávno z pódia chrlili Marduk své temné poselství, jsem měl v hlavě stále je?tě Angel Corpse, přesto?e jsem tehdy přijel jen kvůli Marduku. Jako obvykle jsem měl tenkrát peníze jen na cestu, lístek na koncert a pár promile ethanolu na krátkou dobu, proto jsem si v distru nemohl koupit ?ádnou audio-vzpomínku na ten velmi kvalitní blackem řízlý úderný deathmetal. Marně jsem pak dlouho po onom úchvatném zá?itku sháněl nějaké nahrávky od této kapely, poněvad? v té době nebyli Angel Corpse v Čechách je?tě dost známí. Po čase jsem na ně úplně zapomněl a a? nyní sly?ím znovu jejich nezaměnitelný ultrarychlý, ale přesto rytmický, deathmetal, lemovaný černými svodidly blackmetalu, postavených zejména na typickém hrdelním projevu basáka a ?krákače? v jedné osobě. Musím se přiznat, ?e tuto recenzi pí?i při poslechu empétrojek, co? není asi zrovna vděčný přístup ctitele k svému oblíbenému interpretu, ale jiná mo?nost se mi doposud nenabídla a já jsem velmi vděčný alespoň za ty empétrojky. Z hudby Angel Corpse je patrný silný vliv klasiků Morbid Angel. Zlé jazyky by tedy mohly tvrdit, ?e se po Morbid Angel prostě jen opičili. Kultovní pojem Morbid Angel je v mé mysli synonymem příkladného deathmetalu, v?ak z dřímoty v?ednosti mě doká?í vytrhnout jen ty rychlé skladby s bicími o frekvenci rychlopalného kulometu. A právě tato část Morbidního anděla zřejmě inspirovala Angel Corpse k vytvoření je?tě rychlej?ího, drtivěj?ího a bestiálněj?ího mutanta. Bublavý pekelný krákor navíc dodává zběsilému rytmu instrumentů patřičnou démonickou důstojnost a zároveň celou produkci kapely posouvá k hranicím, za ní? se rozprostírá ryzí blackmetal. Dá se říci, ?e Angel Corpse posbírali do své hudby ty neju?lechtilej?í suroviny pro mé náročné sluchovody. Doslova u?ili svou hudbu mým u?ím na míru. Nic bych na tom neměnil, tudí? nemám nic, co bych jim vytknul. A, aby toho nebylo málo, neuvěřitelnou radost mi udělali coververzí skladby Demon seed právě od Morbid Angel. Morbid Angel ji nahráli ji? před devatenácti lety do slavného dema Abomination of desolation a na ?ádném jejich oficiálním LP dosud nevy?la. V?echny čtyři alba, co zde mám a patrně je to asi kompletní diskografie Angel Corpse, rozhodně stojí za poslech. Zaujmou určitě sluch příznivců jednak blackmetalu, jednak deathu. Elpíčka se vzájemně nijak výrazně neli?í, proto je nyní posuzuji dohromady jako jeden celek.