(Euronymos 2005)

Obloha černá
perlami zdobená.
Dálka nezměrná
chrání ty klenoty.
Úplněk luny
- bledá tvář kamenná.
Šepotu plný
je teď dech temnoty.

Přízemní opar
vytváří přízraky
snad každý pro pár
rudých skvrn zářících.
Na hlíně rovů
tajemné otlaky
- přibývá znovu
šlápot děs budících.

Vůle pekelná
má prsty na blízku.
Neviditelná
ruka tu vyrývá
tajemná magická
znamení do písku.
Aura démonická
z mlhy se rozplývá.

Doteky jemné
mystického děsu.
Bezmezné temné
hlubiny astrálu
se prolínají
s rejem nočních běsů,
s tisy, co mají
moc elementálů.

V temnotě hrobu
médium z umrlce
v magickou dobu
vyvolává Tartar.
Astrální kontakt
prolomil hranice,
bezedný je takt
infernálních fanfár.

Nadešel již čas
velkého příchodu.
Dnes měsíční jas
osvítí Podsvětí.
Ve jménu Háda
jsou mrtvý v průvodu,
z údů jim padá
břemeno prokletí.